Oximetry

Laboratorní oximetry Přenosné oximetry Kapesní oximetry

Tabulka možnosti aplikací jednotlivých měřícich přístrojů a sond (pdf)

Prakticky v každé kapalině je rozpuštěno větší nebo menší množství kyslíku. Například voda v nasyceném stavu při teplotě 20 °C a tlaku vzduchu 1013 mbar obsahuje přibližně 9 mg/l rozpuštěného kyslíku. V etanolu to může být 40 mg/l nebo v glycerinu také pouze 2 mg/l.

Každá kapalina rozpouští nebo naopak uvolňuje tolik plynného kyslíku, dokud nenastane rovnováha mezi parciálním tlakem kyslíku v kapalině a ve vzduchu, popř. v plynné fázi, která je s kapalinou v kontaktu. Skutečná koncentrace kyslíku závisí na větším počtu faktorů, jako jsou teplota, tlak vzduchu, spotřeba kyslíku daná mikrobiologickými odbourávacími procesy nebo naopak produkce kyslíku např. řasami.

Koncentrace kyslíku rozhoduje mimo jiné o:
• životních podmínkách pro ryby a nejmenší živočichy v povrchových vodách
• odbourávacích procesech při čištění odpadních vod
• korozních procesech v potrubích
• trvanlivosti nápojů

Stanovení koncentrace kyslíku se provádělo dříve titrací podle WINKLERA. Dnes je elektrochemické měření postupem, který je uznáván řadou různých norem.

Kyslíková sonda obsahuje v nejjednodušším případě pracovní elektrodu (katodu) a anodu. Obě elektrody se nacházejí v prostředí elektrolytu, který je pomocí plynopropustné membrány oddělen od vzorku. Na pracovní elektrodě se redukují molekuly kyslíku na hydroxidové anionty. Při této elektrochemické reakci protéká čidlem proud od anody ke katodě. Čím více je kyslíku v měřeném vzorku, tím větší je proudový signál. Měřič rozpuštěného kyslíku přepočte tento signál s pomocí křivky rozpustnosti na koncentraci kyslíku v měřeném vzorku.